Vítáme Vás na webových stránkách ZO ČSBS Kralupy nad Vltavou   
..................................................................................................................................................................                       Sudetoněmecké požadavky dnes?

     /Závěry z diskuzí ve výboru  ZO ČSBS Kralupy n/Vlt/                                                                            

 

  Při nedávné návštěvě německé předsedkyně vlády  E.Merklové v České republice bylo na tiskové konferenci s premiérem  Nečasem konstatováno, že česko-německé vztahy jsou v současné době jedny z nejlepších v historii. 

 

 Při vzájemných rozhovorech se ovšem nemluvilo o trvajících požadavcích Sudetoněmeckého landsmanšaftu , který se snaží tyto dobré vztahy kalit. Představitelé SL neustoupili ani o krok ze svých 20ti požadavků, které byly přijaty   15.1.1961. Za celou dobu nebyly změněny ani novelizovány. Zpochybňuje se zde „Postupimská dohoda“, žádá se zrušení  tzv. „Benešových dekretů“. Sudetoněmecká otázka se považuje za stále otevřenou /včetně majetkových požadavků/ Představitelé SL se také  staví záporně  k smlouvě uzavřené mezi ČSFR a SRN. Je známo,  že 9.4.2002 hlasoval Bern Posselt a dalších 39  převážně německých poslanců proti přijetí Československa do EU.   Dokonce i president V.Havel, který jak známo byl v mnoha svých názorech  velmi vstřícný k německé straně  ve svém projevu 7.2.1995 se vyjádřil jak následuje: „ Tragický konec tisíciletého soužití Čechů a Němců v českých zemích netkví jen v poválečném vysídlení  Němců. Smrtící ranou bylo fatální selhání velké části občanů německé národnosti,  kteří před demokracií a tolerancí dali přednost diktatuře a konfrontaci násilí,  ztělesněnovaným Hitlerovým národním socialismem. Poválečný odsun nemůžeme vypreparovat z jeho dějinných souvislostí  a oddělit od  hrůz, které mu předcházely a          které k němu vedly. O tom kdo první   vypustil z lahve džina nacionální nenávisti nemůže být sporu.“   Nekompromisní postoje  SL  by měly vést  českou reprezentaci k zaujmutí zásadních stanovisek, což se však většinou neděje.  V poslední době se zdá, že agresivních útoků  ze strany představitelů SL ubývá, zdá se, že  dochází k změně taktiky, hledají se kontakty s našimi představiteli ve veřejné správě  i  v parlamentu. Setkáváme se i s tím, že mnohé často velmi zkreslující názory a stanoviska Landsmanšaftu jsou prezentovány  i některými  našimi občany a i v tisku, v televizi i ve filmech. Je zdůrazňováno násilí Čechů proti  Němcům, zejména ve zjitřené atmosféře na konci války a  krátce po jejím  ukončení. Tehdy skutečně docházelo k eskalaci oboustranného násilí. Ti kteří v té době žili vědí co vedlo k stoupající nenávisti proti německému  nacismu.  Byl to  ale především odpor proti nacistickou ideologií zmanipulovaným Němcům.   Nesmí se zapomínat,  že po nástupu Hitlera k moci se stala naše republika útočištěm mnohým německým emigrantům, prchajícím před nacisty, např. Thomasu i  Heinrichu Mannovi.  Čsl . pas chránil i další známé spisovatele jako byl  Franz Werfel a řada dalších.   V průběhu války se stupňoval německý teror. Došlo k uzavření českých vysokých škol,  naše veřejnost se postupně dozvídala  o přípravách k likvidaci českého živlu ve střední Evropě, docházelo k masovým popravám, k událostem v Lidicích,  Ležácích,  nedařilo se utajit to,  co se dělo ve vyhlazovacích koncentračních táborech . Začátkem roku 1945 projížděly přes naše území železniční transporty se zuboženými vězni  z koncentračních táborů.  Ti i vyprávěli o tom jak na „sudetském“ území mnozí němečtí civilisté pořádali honičky na uprchlé vězně. Přicházely zprávy o popravách v terezínské  pevnosti ještě několik dní před koncem války. Mluvilo se o tom, že jednotky SS při „Pražském povstání“  vraždili i neozbrojené civilisty. / V Úsobské ulici  na Zelené Lišce v Praze Krči bylo Němci zabito 42 neozbrojených civilistů,  většinou žen, z toho i 2 těhotné a několik nemluvňat,/ Jednotky SS používaly civilisty jako „živou zeď“ před postupujícími tanky. Na našem území působily krátce po válce organizace t.zv. Wehrwolfů,  Volkswehru a jiných zabijácké jednotky, které prováděly sabotáže a útočily na Čechy. / Píše o tom např.  J . Nicelli a další autoři v našem svazovém časopise  „Národní  Osvobození“/  To vše ovlivňovalo tehdejší atmosféru.  Dnešním lidem, těm, kteří to nezažili je to vše téměř nepochopitelné. Do popředí se dostávaly u řady lidí emoce u některých jedinců i snahy po odplatě. Tak docházelo i k násilnostem a nepřijatelným excesům. To je časté při mnohých revolučních událostech. Vzpomeňme na př. na  francouzskou revoluci  nebo na revoluce v Rusku, kdy všude zahynulo mnoho nevinných lidí.    Je nastolen požadavek a to nejen u nás, ale i v zemích vítězných mocností po etnicky čistých státech bez větších menšin, aby v budoucnu už  nebyl možný podobný vývoj.   Nenávist mezi Čechy a Němci po tom, co se událo před a zejména během 2 světové války narostla tak, že se v té době odsun jevil jako nevyhnutelný. Považoval se i za preventivní opatření proti dalším ohniskům násilí a dalším střetům i válkám.      Je zapotřebí  aby v našich mediích bylo více objektivity,  aby  události nebyly líčeny bez zhodnocení okolností,  které k nim vedly. Aby  nebyly jak se bohužel nyní  často děje, prezentovány  jen  násilné činy Čechů proti Němcům, aby byla dána i možnost  se k existujícím problémům vyslovit těm, kteří  vyjadřují stanoviska  účastníků odboje v 2 světové válce.      Zájemcům o události v této době je možno  doporučit informovat se i na internetu, např. na:   www. zasvobodu.cz, nebo: www.ceskenarodnilisty.cz, ev narodni-osvobozeni@volny-cz                                                    Výbor ZO ČSBS Kralupy n/Vlt

 .............................................................................................................................................................................................

                 Návštěvníky našich stránek upozorňujeme na článek  

       Porážka Salmů Ústavním soudem - Pravda odbojářů zvítězila 

Více zde:  http://www.zasvobodu.cz/news/porazka-salmu-ustavnim-soudem-pravda-odbojaru-zvitezila/ 

Adresu zkopírujte do stavového řádku svého vyhledavače, popřípadě postupujte přes náš oblíbený odkaz Národní Osvobození na stránky ČSBS ( zasvobodu.cz )

 .............................................................................................................................................................................................

 V dnešních dnech oslavil své 88 narozeniny bratr Jaroslav Zavoral, dlouholetý předseda ZO ČSBS Kralupy n. /Vlt.

 

Odbojář , vězněný mimo jiné i v Malé pevnosti Terezín, který se i dnes neúnavně snaží zprostředkovat a to především mladším generacím odkaz druhého odboje  . Do dalších let přejeme mnoho štěstí, zdraví, spokojenosti a mnoho energie do činnost při propagaci tradic druhého odboje,  našeho svazu a ZO, za což mu patří dík nás všech. 

...................................................................................................................................................................

  Pieta v Roztokách 26.4.2012 s naší účastí ( fotografie z  letošní piety)

.......Blížící se konec druhé světové války a okupace nevyplýval tedy na Kralupsku pouze z celkové válečné situace, nýbrž  projevoval se přímo ve zdejší krajině také řadou nevšedních, mimořádných dramatických  

událostí. K nim pak přibyl koncem zimy a zejména v dubnu 1945 silný pohyb na silnicích a železnicích. Ve stále rostoucím počtu utíkali od východu k západu němečtí uprchlíci ze Slezka a Besarabie, které zde bylo nutno ubytovávat. Např. v Sazené lezlo už v únoru dvakrát více těchto lidí s vozy a dobytkem, než tu bylo vlastních obyvatel. A když odešli, ubytovalo se tam několik set vojáků.

 Motorizované kolony wehrmachtu pak postupně zaplňovaly cesty, na nádražích se hromadily vlaky s vojenským materiálem, municí a zásobami, ale i odstavené, letecky postižené soupravy. Krajinou také začaly  

procházet a projíždět transporty vězňů nejrozmanitějších národností. Způsob, jakým s nimi esesácké stráže zacházely, byl otřesný. Ubožáci byli zabíjeni nebo umírali vysílením a pohozené mrtvoly nacházeli pak lidé kolem tratí, jako např. už 27. ledna u Vepřku, ale později takéjinde. Tato situace vzrušovala obyvatelstvo, které se vězňům snažilo pomáhat.

 A tak se např. důlní chodby u Minic začaly naplňovat uprchlíky. Přes šedesát sovětských zajatců, Poláků, Mad'arů, Francouzů, Italů, Holanďanů a Čechů žilo nakonec v šachtě Bohemia, samozřejmě za nesmírně svízelných podmínek, a dalších sedmdesát ukrývali ve svých domech občané Dolan, Otvovic a Zeměch. Lidé se starali o jejich stravu a oblečení, do Míkovic přivezla zdarma mouku a chléb auta až z Budyně nad Ohří — a organizováno bylo také nasycení vězňů ve vlacích, pokud někde zastavily. Leckdy se přitom zdálo, že německé stráže nejen přejí této pomoci, ale že dokonce i přehlížejí občasné útěky vězňů.

 Až dne 29. dubna se v Kralupech nad Vltavou stalo něco zcela opačného a ohromujícího. Z pověstného transportu smrti, který stál na provizorně opraveném kralupském kolejišti, zastřelili fašisté před zraky obyvatelstva na stráních Hrombaby třináct utíkajících zubožených mužů. Tento vlak vyjel ze Saska, a protože se masakrováním a útěky značně rozpadl, byl na Litoměřicku doplněn na 77 otevřených vagonů se čtyřmi tisíci vězni. Asi padesáti z nich se podařilo v Kralupech nad Vltavou utéci. Největší pomoci se dostalo vezňům za velmi dramatických okolnosti v Roztokách, avšak navzdory pokročilým událostem se vlak dostal ještě za Prahu. Teprve tam došlo k likvidaci stráži a osvobozeni těch zajatců, kteří tuto přímo apokalyptickou cestu přežili. 

(  videa z naší loňské účasti v sekci videa na našich stránkách popř. přímo na našem profilu Youtube i Facebooku 

............................................................................................................................................

     Historické události měsíce května